Facebook- KLIKNI ZDE !


,,Kdo miluje svého psa, musí milovat i jeho blechy." - Africké přísloví
,,Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských necností.
,,Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje více než sebe."
,,Život je pes, a proto žít je psina!"

Duben 2010

Flyball-2.část

25. dubna 2010 v 11:56 | Diana Vyskočilová-Pes přítel člověka

Flyball-část 2   

http://www.pozitivni-noviny.cz/pes1.jpg

  V minulém díle tohoto flyballového seriálu jsme si povídali o základních pravidlech a myšlenkách sportu,jehož historie není u nás zatím příliš dlouhá,ale který se v posledních letech těší čím dál větší oblibě.Je flyball pro vás a vašeho psa to pravé?Kde a jak ho můžete trénovat?

   Začneme odpovědí na poslední z otázek.Největší flyballová základna u nás se nachází na cvičišti v Praze-Letňanech,kde pod vedením zkušených instruktorů probíhá výcvik družstev,začátečníků a mírně pokročilých.Díky několikerým každoročně pořádaným školením se flyball rozšířil i do dalších měst-České Budějovice,Ústí nad Labem,Český Brod,Hradec Králové,Kácov,Kladno,Brno a Plzeň.Kontakty na všechna výše uvedená místa naleznete na stránkách Flyball Clubu ČR(www.flyball.cz).Většina z nich má i své webové stránky.Doporučuji nejprve kontaktovat příslušného instruktora a získat od něho maximum informací,a to i o tom,co si na první trénink kromě svého psa vzít,a co naopak v tomto případě okamžitě zapomenout.Oblíbeným nešvarem mnohých začátečníků bývají psi na stahovacích řetízcích nebo flexi vodítkách...

Pro koho je flyball vhodný?

   Flyballu se mohou věnovat psi všech plemen-setkáte se zde nejen s populárními border koliemi,ale také s belgickými ovčáky,Jack Rusel a Parson Rusell teriéry,pudly,knírači,kelpiemi,appenzellskými salašnickými psy,kříženci a spoustou dalších.Všem těmto psíkům dává flyball prostor pro zdravé vybití jejich energie,prostor pro zábavu i radost ze společné aktivity se svým pánem.Učí psi větší snášenlivosti vůči sobě navzájem-bez ní by žádné družstvo nemohlo dobře fungovat.Bázlivé psíky naopak hravou formou nutí překonávat svůj strach a dokáže z nich udělat vyrovnávanější jedince.

Jak a kdy začít?

   Pokud má váš pes zájem o míčky a chuť do běhání,není důvodu,proč s ním flyball nezkusit.Základy přinášení míčku se psi nejprve učí pomocí speciální desky zvané shoot,do jejichž otvorů se míčky jen pokládají,psovi při přebírání nevystřelují.Shoot má několik stupňů,na které se postupně zvedá-nejprve deska jen pár cm nad zemí,postupně se úhel zvětšuje až má podobný sklon,jako přední deska flyballového boxu.Důležité je nic neuspěchat a začít s přechodem na box až si bude pes v práci na shootu na nejvyšším stupni opravdu jistý.
   Stejně jako u agility,i u flyballu platí,že pro nácvik skoků by měl mít váš pes ukončený růst.Přinášení míčku ze shooty lze cvičit již se štěňátkem,pokud již má opravdový zájem o míček,nicméně dle našich zkušeností nic nezkazíte,pokud s nácvikem flyballu počkáte až do psíkových sedmi či osmi měsíců.
   Metoda,která se u nás i v zahraničí osvědčila nejvíce a s níž na flyballovém cvičišti nejspíš setkáte,se skládá zet ří důležitých částí:
1) Nácvik překážek a plavecké otočky na shootu
2) Přechod na flyballový box
3) Nácvik střídání psů na trati
   Každou z těchto částí se budeme podrobněji zabývat v dalších dílech tohoto seriálu.

Nejen na psu záleží...

   Možná se trochu divíte,ale je to tak.Flyball je opravdovým kolektivním sportem-více než například agility nebo dogfrisbee.Vyžaduje tedy maximální snášenlivost nejen psů,ale také jejich psovodů.Družstvo sotva bude fungovat,když jeho členové nebudou důvěřovat kapitánovi a budou se snažit prosazovat jen své osobní ambice.I tady platí,že všechno má své pro i proti.Radost z úspěchu se daleko více prožívá právě v družstvu,to je hotová eurforie-horší však je,když se nedaří.Právě v tomto okamžiku,kdy je potřeba,aby se členové družstva navzájem podrželi a pčes neúspěch se přenesli,se ukáže pravá tvář každého z nich.

Diana Vyskočilová-Pes přítel člověka

Začínáme s agility-2.část

23. dubna 2010 v 19:21 Agilitty

První tunelové tratičky


V minulé lekci jsme naše psi naučili probíhat pevný tunel.Kromě této dovednosti procvičujeme stále také základní cviky poslušnosti,kterými jsou přivolání a povel sedni,lehni a zůstaň.
   Zatím není potřeba aby pejsek zvládal všechno naprosto precizně,nicméně už ve štěněčím období musíme být důslední.Jakmile vydáme povel,musíme zajistit,aby byl splněn.Znamená to,že než psa oslovíme,měli bychom zvážit,zda je vůbec schopno náš požadavek splnit.Nejčastější chybou v tomto směru bývá snaha štěně přivolat,když je zcela pohlceno hrou s ostatními štěnaty.Namísto přivolání a vyčkávání,zda k nám pejsek přijde,je rozhodně vhodnější bez povelu si pro štěně dojít,navázat s ním kontakt a teprve pak pokračovat ve výcviku.
   Pozornost věnujte také tomu,kolik zábavy a dovádění svému štěněti dopřejete před zahájením agilitní hodiny.Malý psík se rychle unaví a pro běhání s páníčkem a skrz tunely by již nemusel mít dostatek sil.Proto je vhodnější po příchodu na cvičiště nechat štěně pohrát si s ostatními jen krátce a tuto část programu zařadit až na konec tréninku.

Nejlepší odměnou je jídlo

   Jakmile štěně ochotně a samostatně vbíhá do tunelu,můžeme mu postavit krátkou tunelovou dráhu.Běžíme se štěnětem a s povelem ,,Tunel''; ,,Trr'' či jiným,který si zvolíme,ho posíláme do různě tvarovaných tunelů.Musíme být rychlí,aby nás pejsek vybíhající z tunelu viděl před sebou.Zkoušíme vedení na obě ruce,startujeme tedy se štěnětem po svém pravém i levém boku,postupně trénujeme také křížení dráhy.Pejska pustíme před sebe do tunelu a přeběhneme nadruhou starnu.

  Každý výkon odměníme,v začátcích výcviku před balonkem upřednostňuji pamlsek nebo tahací předmět(kůži,peška).Balonky totiž malé štěně příliš rozptylují,navíc potřebujeme,aby zvířátko pozorně sledovalo nás a naše pohyby,nikoli aby bylo napnuté,kdy a kam balonek poletí.Opravdu nejlepší odměnou v začátcích výcviku je jídlo,jen v případě,že náš pejsek patří do kategorie velmi špatných jedlíků a skutečně nemá o žádné pamlsky zájem,můžeme jako odměnu použít tahací hračku.Pravidlem je,že ať už použijeme jakoukoli odměnu,štěněti ji neházíme,ale dáváme mu ji z ruky.

http://www.cz-pes.cz/gallery/t1150400234-tunel_olmik.jpg

Tunel zvaný látkový

   S přibývajícím věkem a tunelovými zkušenostmi můžeme začít našeho psa učit další překážku-látkový tunel.Neobejdeme se bez pomocníka,který drží látku zvednutou tak,že pes v počátcích prakticky nevidí žádný rozdíl mezi pevným a látkovým tunelem.Po pár bezproblémových pokusech látku pomocník postupně snižuje,takže se štěně na zádech dotýká.Ve výcviku nespěcháme a jen velmi pomalu pokračujeme dále až do fáze ,kdy látka již leží na zemi a pes ji musí sám nadzvednout.Je mimořádně důležité,aby před každým vysláním do tunelu byla látka předpisovně srovnána a omezila se tak možnost zamotání psa a uvíznutí uvnitř.zE STEJNÉHO DŮVODU VŽDY VOLÁME ŠTĚNĚ AŽ VE CHVÍLI,KDY STOJÍME ZA TUNELEM,KDYBY NÁS SLYŠELO ZE STRANY,MOHLO BY ZTRATIT ORIENTACI A TÁPALO BY,KUDY SE DOSTAT VEN.nEPŘÍJEMNÁ ZKUŠENOST MŮŽE ZANECHAT V MLADÉM PSU DLOUHODOBÉ NÁSLEDKY,PES BY SE PAK MOHL PŘEKÁŽCE VYHÝBAT A PŘEKONÁVAT JI NERAD I V DOSPĚLOSTI.

Československý vlčák-standart FCI č.332

18. dubna 2010 v 11:57 I. - plemena ovčácká, pastevecká a honácká

Československý vlčák-Československý vlčiak-standart FCI č.332


Země původu: bývalé Československo,patronace Slovenská republika
Klasifikace FCI: |.skupina-ovčáčtí a honáčtí psi,|.sekce-ovčáci se zkouškou z výkonu.
Celkový vzhled: pevná konstituce.Nadprůměrná velikost,obdélníkový rámec.Podobný vlku.
Hlava: symetrická,dobře osvalená.Při pohledu ze strany a shora tvoří tupý klín.Dobře vyjadřuje pohlaví.Nůžkový nebo kleštový skus,úplný chrup.Oči malé,šikmo uložené,najtarové.Uši vztyčené,trojúhelníkové,relativně krátké.
Krk: suchý,dobře osvalený,musí být dostatečně dlouhý,tak aby se nos skloněné hlavy dotýkal země.
Trup: hřbetní linie je mírně spadající.Záď mírně spáditá.Vtažené břicho.Mírně vtažené slabiny.
Hrudník: dobře osvalený,prostorný,hruškovitého tvaru,zužující se směrem k hrudní kosti.Hloubka nedosahuje až k úrovni loktů.
Ocas: vysoko nasazený,nesený,svěšený přímo dolů.V afektu šavlovitě zvednutý.
Hrudní končetiny: rovné,silné,suché,v užším postoji s mírně vytočenými tlapkami,lopatka dobře osvalená.
Pánevní končetiny: mohutné,v postoji rovnoběžné.Hlezno dlouhé,suché.Téměř kolmé k zemi.
Pohyb: harmonický,lehkonohý,prostor dobře pokrývající klus.Hlava a krk v horizontální linii.V chodu pohyb mimochodem.
Osrstění: srst rovná a uzavřená.V zimě velmi hustá podsada,která spolu s krycí srstí pokrývá celé tělo.Dobře osrstění krk.
Barva: žlutavě šedá až stříbrošedá,s charakteristickou světlou maskou.Světlá srst také na spodní straně krku a předhrudí.
Výška a hmotnost: výška v kohoutku: psi nejméně 65 cm,feny nejméně 60 cm.Poměr délky těla k výšce 10:9.Hmotnost: psi nejméně 26 kg,feny nejméně 20 kg.

http://www.pohranici.cz/obrazky/17/0/1/5/C154/vlcak.jpg

Historie: V roce 1955 byl v tehdejším Československu uskutečněn biologický experiment-křížení německého ovčáka s karpatským vlkem.Experiment prokázal,že potomstvo vzešlé ze spojení psa něm.ovčáka a vlčice,stejně jako potomstvo vlka a feny něm.ovčáka,je možno vychovat.V této době vznikl nápad na vytvoření nového plemene.První kříženci vlčice Brity a něm.ovčáka Cézara z Březovského háje se narodili 26.května 1958 v Libějovicích.Jedinci z F1 generace byli nadále spojováni s německým ovčákem,takže v generaci F4 byl podíl vlčí krve pouze 6,25 % a většina jedinců byla schopna absolvovat běžný výcvikový kurz.FCI uznalo plemeno československý vlčák v roce 1989 na deset let podmíněčně,v roce 1999 pak trvale.
Povaha: Aktivní,živý,vytrvalý,s rychlými reakcemi.Silně fixovaný na majitele,nedůvěřivý k cizím,samostatně myslící pes.Náročnější na socializaci.
Využití: V dnešní době je v drtivé většině chován pro svůj ,,vlčí'' vzhled jako atraktivní společník a výstavní pes.Vytrvalost a vynikající orientační a pachové schopnosti z něho dělají psa vhodného pro služební výcvik,ale uzavřenost a někdy i jistá plachost jeho využití pro atraktivní službu výrazně omezuje.Pes vhodný pro majitele,kteří ocené jeho oddanost,silnou vazbu na majitele,ale také samostatnost a nedůvěřivost ke známému.

http://www.cz-pes.cz/atlas/ceskoslovensky_vlcak/cv1.jpg

Bernský salašnický pes-standart FCI č.45

10. dubna 2010 v 14:12 II. - pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýc.salaš. psi

Bernský salašnický pes-Berner sennenhund-standart FCI č.45


Země původu: Švýcarsko
Klasifikace FCI: ||.skupina-pinčové a knírači-molossové,švýcarští salašničtí psi,|||.sekce-švýcarští salašničtí psi.
Celkový vzhled: dlouhosrstý,více než středně velký,silný,silný a pohyblivý pracovní pes;harmonický a vyrovnaný.
Hlava: silná.Harmonicky ladí s celkovým vzhledem,nepříliš těžká,v profilu málo klenutá,úplný,silný nůžkový skus(na M3 se nebere zřetel,klešťový skus se toleruje),oko tmavě hnědé,uši zavěšené,středně velké.
Krk: silný,svalnatý,středně dlouhý.
Trup: hřbet pevný,vodorovný,bedra široká,záď měkce zaoblená.
Hrudník: široký,hluboký,dosahující až k loktům,s vyjádřeným předhrudím;co nejdelší, širokého, oválného průřezu.
Ocas:huňatý,dosahující nejméně k hleznu,v klidu visící,v pohybu plovoucí,nesen ve výši hřbetu nebo lehce nad ním.
Hrudní končetiny: zpředu rovné a rovnoběžné,spíše široko postavené.Lopatky silné,dlouhé,šikmo postavené.
Pánevní končetiny: zezadu rovné a rovnoběžné,nejsou postaveny příliš úzce.Hlezno silné,dobře zaúhlené.
Pohyb: prostorný,plynulý,volný pohyb vpředu a dobý posuv vycházející z pánevní končetiny.
Osrstění: srst dlouhá a lesklá,hladká nebo lehce zvlněná.
Barva: temně černá základní barva se sytým hnědočerveným pálením na tvářích,nad očima,na všech čtyřech končetinách a na hrudi;s bílými znaky-na hlavě lysina,průběžná kresba na hrdle a hrudi,žádoucí jsou bílé tlapy a špička ocasu.
Velikost: výška v kohoutku: psi 64-70 cm,feny 58-66 cm,poměr výšky k délce těla je asi 9:10.

http://www.slunnydvur.cz/images/faron_hlava.jpg

Historie: Předci dnešních bernských salašnických psů byli chováni jižně od Bernu od pradávna.Tato oblast byla dlouho izolována,proto se zde vyvinulo a ustálilo svébytné plemeno,které splňovalo všechny požadavky místních farmářů.Tito psi byli neocenitelní tahouni,ale i vynikající hlídači a psi pastevečtí.Plemeno bylo kynologickou veřejností ,,objeveno'' v obci Dürrbach,která se stala jako první v oblasti přístupná pro širší veřejnost,odtud pochází i původní název plemene ,,Dürrbächler''.Roku 1902 byli tři zástupci tohoto plemene poprvé předvedeni na výstavě.V listopadu 1907 založilo několik chovatelů z Bugdorfu ,,Švýcarský klub dürrbašských psů'' a stanovili charakteristické znaky plemene.Od roku 1913 nese plemeno současný název.
Povaha: Klidný,vyrovnaný,sebevědomý a věrný.Přátelský k rodině i lidem,které zná.Snášenlivý k ostatním domácím zvířatům.Oplývá trpělivostí při styku s dětmi.Většinou dobře ovladatelsný.
Využití: Dnes se uplatňuje především jako rodinný a doprovodný pes.Klidný temperament,trpělivost a shovívavost jej předurčuje jako výborného společníka i pro rodiny s menšími dětmi.Někteří majitelé jej pro radost zapřahají a používají k lehčímu tahu.V kynologických sportech většinou nevyniká.

http://www.slunnydvur.cz/images/Bibi-postoj_.jpg

Barzoj-ruský chrt

5. dubna 2010 v 12:10 X. - chrti

Barzoj-ruský chrt-Russkaya psovaya borzaya-standart FCI č.193


Země původu: Rusko
Klasifikace FCI: X.skupina-chrti,|.sekce-dlouhosrstí chrti nebo chrti s praporci,bez zkoušky z výkonu
Celkový vzhled: veliký,aristokraticky vypadající pes se suchou,ale robustní stavbou těla:stavba těla lehce prodloužená,u fen více než u psů.
Hlava: suchá,dlouhá,ze strany tvoří ohraničující linie hlavy a čenichu dlouhou,lehce klenutou linii.Velké cévy prosvítají kůží.Skus nůžkový nebo klešťový.Oči velké,tmavě hnědé,šikmo uložené.Uši malé,tenké,směřují k šíji,při vzrušení neseny výše a stranou či dopředu.
Krk: dlouhý,suchý;ze strany zploštělý;svalnatý;lehce klenutý;nikdy není nesen vysoko.
Trup: hřbet široký,svalnatý,pružný.Spolu s bedry a zádí tvoří oblouk.Záď dlouhá,široká,lehce šikmá.Břicho vztažené.
Hrudník: v příčném řezu oválný;ne úzký,ale také ne širší než záď;hluboký,hodně dlouhý,prostorný;dosahuje téměř do úrovně loktů.
Ocas: srpovitý nebo šavlovitý;nízko nasazený;tenkýmdlouhý;musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí.Je bohatě osrstěn.
Hrudní končetiny: suché,svalnaté;při pohledu zepředu jsou rovné a zcela rovnoběžné.
Pánevní končetiny: při pohledu zezadu jsou rovné,rovnoběžné a jejich postoj je poněkud širší než u hrudních končetin.
Pohyb:
typickým pohybem je prodloužený klus,plynulý,velmi pružný,barzoj vypadá jako by se vznášel.Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.
Osrstění: hedvábné,měkké a hebké.Na hlavě,boltcích a končetinách srst krátká,dobře přiléhající.Na trupu dlouhá a zvlněná.Praporce na ocase a končetinách.
Barva: kombinace vech barev,nikdy však s hnědou(čokoládovou),modrou a jakýmikoliv odstíny těchto barev.Černá maska je typická u černěstínovaných barev.
Výška a hmotnost: Psi-75-85 cm
                                Feny: 68-78 cm

http://klika.txt.cz/obrazky/barzoj-02.jpg


Historie: Barzoj je již devět století podstatou součástí národní kultury ruských dějin.Francouzská kronika z 11.století dosvědčuje,že dcera velkovévody kyjevského Anna Jaroslavna měla ve své družině,která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem |.,tři barzoje.Mezi majiteli a chovateli najdeme mnoho známých osobností,cary i básníky:Ivan Hrozný,Petr Veliký,Mikuláš ||.,Puškin,Turgeněv.Velký význam mělo založení chovatelské stanice ,,Peršinskaja ochota'' slavným chovatelem,velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem a správcem psince Dmitrijem Valcevem.Od konce 19.století nacházíme barzoje v největších chovatelských stanicích Evropy i Ameriky.VŘSR v roce 1917 takřka zastavila chov bazrojů v jejich domovině,stejně jako obě světové války.Mnoho vynikajících psů bylo vyvezeno do zahraničí a mnozí z těch,kteří zůstali v Rusku,nebyli nikdy využití k chovu,protože si majitelé nemohli dovolit odchovat štěňata.
Povaha: Ve všedním životě se barzoj chová jako pravý aristokrat,má klidnou a vyrovnanou povahu,k cizím bývá rezervovaný.Miluje pohodlí.Přo pohledu na zvěř se rychle vzruší.Má ostrý zrak a vidí velice daleko.Vysoce vyvinutý lovecký pud poněkud omezuje možnost volného pohybu mimo oplocený pozemek.
Využití: Barzoj je v dnešní době chován jako pes výstavní,elegantní společník,případně se s ním můžeme setkat na dostihových či spíše coursingových dráhách.Pro svou poněkud uzavřenou povahu není zrovna ideální pes o velkých a hlučných rodin.


http://www.seznam.czwww.celysvet.cz/fotky/barzoj-rusky-chrt_4.jpg

Americký stafordšírský teriér

4. dubna 2010 v 13:30 III. - teriéři

Americký stafordšírský teriér-American staffordshire terries-standart FCI č.286


Země původu: USA
Klasifikace FCI: |||.skupina-teriéři,|||.sekce-teriéři typu bull,bez pracovní zkoušky.
Celkový vzhled: dobře stavěný,kompaktní,svalnatý,hbitý a elegantní.Měl by být podsaditý,ne dlouhonohý či lehký,ve vzhledu a na svou velikost má působit dojmem velké síly.
Hlava: středně dlouhá,celkové hluboká,lebka široká,stop výrazný,tlama středně dlouhá,spodní čelist silná,skus nůžkový,oko tmavé,kulaté,uši vysoko nasazené,krátké a nesené růživcovitě nebo polovztyčené.
Krk: těžký,lehce klenutý,zužující se od plecí k zadní části lebky.Bez volné kůže.Středně dlouhý.
Trup: hřbet dosti krátký,od kohoutku k zádi se mírně svažuje,v oblasti zádě ke kořeni ocasu mírně spáditý.
Hrudník: hluboký a široký.Dobře klenutá žebra,těsně u sebe,vzadu hluboká.
Ocas: v poměru k velikosti psa krátký,nízko nasazený,zužující se do jemné špičky,není stočený ani nesený nad hřbetem.
Hrudní končetiny: nohy rovné,se silnými kostmi.Postavené poměrně daleko od sebe,plece silné a osvalené.
Pánevní končetiny: dobře osvalené.Tlapy středně velké,dobře klenuté a kompaktní.
Pohyb: chůze je pružná,ale ne houpavá či mimochod.
Osrstění: srst krátká,uzavřená,na dotek tuhá,lesklá.
Barva: jakékoliv zbarvení-jednobarevné,vícebarevné nebo se skvrnami.Černá s pálením a játrová nemají být podporovány.
Velikost a hmotnost:přednost se dává kohoutkové výšce 46-48 cm u psů a 43-46 cm u fen.Hmotnost má být úměrná výšce.

http://www.seznam.czwww.celysvet.cz/fotky/americky-stafordsirsky-terier-blue-lacy_1.jpg

Historie: AMST je úzce spjat s původním anglickým ,,stafbulem'',který na nový kontinent dorazil okolo roku 1860 společně s britskými přistěhovalci.Těžko říci,zda se kohoutková výška začala zvyšovat pouze výběrem větších jedinců,nebo došlo k přikřížení dalších plemen(uvažuje se o bulteriérech nebo boxerech).Postupem času se tito teriéři užívaní k zápasům začali jednotně označovat jako pit-bull-terier.Krátce po válce se někteří chovatelé začali distancovat od původního směru chovu,zaměřeného především k výkonům v aréně,a začali své psy šlechtit pro výstavní kruhy a bezproblémové soužití s rodinou.Okolo roku 1930 požádal W.T.Brandon americký Kennel Club o uznání plemene pod názvem stafordshire terrier.Od roku 1972 byl název plemene upraven do dnešní pooby.
Povaha: Dnešní ,,amstaf'' je velmi aktivní,vstřícný a kontaktní pes.Bývá poněkud bouřlivý,což v kombinaci s jeho maskuliní postavou může být poněkud omezující při styku s menšími dětmi.Hravost a učenlivost je vyvažována občasnou svéhlavostí.Obzvláště u samců se občas vyskytují dominantní jedinci,kteří mají tendence vyvolávat konflikty s jinými psy.
Využití: Vhodný rodinny pes pro aktivní lidi a rodiny s odrostlými ětmi,ale ne úplné začátečníky.Schopný psovod s ním dokáže předvést pěknou a dynamickou poslušnost,neztratí se ani na stopách či při nácviku obran.Jeho využitelnost pro sporty typu agility je vzhledem k výrazně robustní stavbě těla a riziku přetěžování kloubů při skocích diskutabilní.

http://www.inzercebazar.cz/fotoinzer/malefoto/101714250920092556091.jpg

Aljašský malamut

2. dubna 2010 v 18:34 V. - špicové a tzv. primitivní plemena

Aljašský malamut-Alaskan malamute-standrat FCI č. 243


Země původu: USA
Klasifikace FCI: V.skupina-špicové a primitivní psi,I.podskupina-severští saňoví psi.Bez zkoušek z výkonu
Celkový vzhled: silný a mohutně stavěný pes s hlubokým hrudníkem a silým dobře osvaleným tělem.Malamut pevně stojí na tlapách a jeho postoj budí dojem velké aktivity.
Hlava: hlava je široká a hluboká,nůžkový skus.Oči hnědé,oválného tvaru a středně velké.Ucho vztyčené,středně velké,ale vzhledem k velikosti hlavy malé,trojúhelníkovitého tvaru.
Trup: kompaktně stavěný,ale ne příliš krátký,rovný a mírně klesající k zádi.
Ocas: středně nasazen a v základně plynule navazuje na linii páteře.Pokud pes nepracuje,je ocas nesen nad hřbetem.Není zatočen,vzhledem připomíná chochol.
Hrudní končetiny: silných kostí a dobře osvalené,při pohledu zepředu až k nadprsí rovné.Tlapy jsou silné a tvrdé,drápy krátké a silné.
Pánevní končetiny: silné a mohutně osvalené ve stehnech.
Pohyb: vytrvalý,vyvážený a plný síly.Na svoji velikost a stavbu těla je velmi čilý.
Osrstění: silnou tvrdou krycí srts;nikdy nesmí být dlouhá,ani měkká.
Barva: od světle šedé po černou,sobolí až po červenou.Jediná jednotná povolená barva je celá bílá.Bílá je vždy převažující barvou na spodní straně trupu,částech končetin,tlapách a části znaků na obličeji.
Výška a hmotnost: psi: kohoutková výška 63,5 cm-38,5 kg.
                                feny: kohoutková výška 58,4 cm-34 kg.

http://plemena-psu.cyberserver.cz/data/plemena-psu/aljassky-malamut_2.jpg

Historie: Aljašský malamutmá své kořeny u národu Inuitů,kteří původně osidlovali oblast kolem Beringgovy úžiny na Aljašce a byli proslulí chovem velkých saňových psů.Psi na Aljašce byli zapřaháni ve dvojicích za sebou,vůdčí pes běžel sám v čele spřežení.Spřežení byla využívána pro dopravu potravin a jiných nezbytností do vesnic.Zlatá horečka kolem roku 1896 nabídla novou oblast využití domorodých psů.Mnoho zlatokopů začalo spoléhat na sílu,vytrvalost a neuvěřitelnou pracovitost malamutů.V roce 1935 byl zásluhou chovatelky Evy Seeley zaregistrován první aljašský malamut jménem ,, Rowdy of Nome'' u amerického kennel klubu(AKC).
Prvním aljašským malamutem,zapsaným v tehdejší ČSSR,byla v roce 1979 fena Alekka of Nome dovezená ing.H.Petrusovou z Německa.Tato fena se také stala v roce 1981 matkou prvního vrhu u nás-,,A(( v chov.stanici del Monte CS.
Povaha: Aljašský malamut je laskavý,přátelský pes.Není psem jednoho pána.Je věrným,oddaným společníkem,důstojný,pracovitý,ochotně spolupracující.
Využití: Pro svou sílu a pracovitost je dodnes používaný k tahu či nošení břemen.Není určen pro rychlostní soutěže,ale pro svou sílu a vytrvalost bývá úspěšný v soutěžích silového charakteru(weight pullingu apod.).Je oblíbeným společníkem nadšených turistů či vyznavačů dogtrekkingu.Pro své typické hlasové projevy nebývá vhodným společníkem do hustě obydlených aglomerací.
http://plemena-psu.cyberserver.cz/data/plemena-psu/aljassky-malamut_1.jpg

848















Virtuální stáj Ufonek
*
www.psiadusa.sk
Svoboda zvířat
Pets Planet
pomipo.blog.cz
http://nd01.jxs.cz/629/041/edf2fcfaf9_50364717_o2.jpg

úvodní strana