Facebook- KLIKNI ZDE !


,,Kdo miluje svého psa, musí milovat i jeho blechy." - Africké přísloví
,,Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských necností.
,,Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje více než sebe."
,,Život je pes, a proto žít je psina!"

Duben 2011

Šiba-inu-standard FCI č.257

30. dubna 2011 v 15:21 V. - špicové a tzv. primitivní plemena

Šiba-inu- Shiba- standard FCI č. 257


ZEMĚ PŮVODU: Japonsko
KLASIFIKACE FCI: V.skupina - špicové a primitivní plemena - sijští špicové a příbuzná plemena, bez pracovní zkoušky.
CELKOVÝ VZHLED: malý pes, dobře vyvážený, s dobrou kostrou a dobže vivynutým osvalením. Silná konstituce.
HLAVA: široké čelo. Stop dobře patrný, se slabou rýhou. Tlama středně silná, zužující se, nůžkový skus. Oči poměrně malé, trojúhelníkové, tmavě hnědé. Vnější koutky očí jsou lehce zvednuté. Uši poměrně malé, trojúhelníkové, maličko nakloněné vpřed, pevně vztyčené.
KRK: silný, mohutnější, v dobré rovnováze s hlavou i tělem.
TRUP: hřbet rovný a silný, bedra široká a osvalená, dobře vtažené břicho.
HRUDNÍK: hluboký, žebra středně vyklenutá.
OCAS: vysoko nasazený, silný, nesen silně zatočený nebo v srpovitém oblouku nad hřbetem. Je-li natažen, špička ocasu dosahuje téměř k hleznům.
HRUDNÍ KONČETINY: při pohledu zepředu jsou hrudní končetiny rovné, ramenní lopatka mírně strmá, loket těsně přiléhá k trupu.
PÁNEVNÍ KONČETINY: stehna dlouhá, bérce krátké,, ale dobře vyvinuté, hlezna silná a pevná, prsty téměř uzavřené a dobře klenuté.
POHYB: rychlý, volný,lehký, čillý a krásný,
OSRSTĚNÍ: krycí srst je hrubá a rovná, podsada měkká a hustá. Srst na ocasu je maličko delší a odstávající.
BARVA: červená, černá s pálením, sezamová, černě sezamová. Všechny výše zmíněné barevné rázy musí mít ,,urajiro", což je bělavá srst na stranách tlamy a na lících, na spodní straně čelisti a krku, na hrudníku a břichu, na spodní straně ocasu a na vnnitřní straně končetin.
VELIKOST: 37-40 cm


HISTORIE: Dle analýzy DNA se historie tohoto plemene začala psát 300 let př. n. l. Slovo ,,shiba" znamená ,,malý pes". Původním areálem šiby byly hornaté oblasti proti Japonskému moři, byla užívána jako lovecký pes pro lov malých zvířat a ptáků. V plemeni se projevovaly malé rozdíly podle jednotlivých oblastí, kde byly šiby chováni. Když byli v období let 1868-1912 dováženi z Anglie angličtí setři a pointři, lov se stal v Japonsku sportem a křížení těchto anglických plemen se šibami bylo obvyklé. Čistokrevné šiby začaly být vzácné, takže v letech 1912 - 1926 se, omezené jen na tyto oblasti, téměř přestaly vyskytovat. Během druhé svět. války bylo plemeno takřka zlikvidováno díky bombardování a psinkové epidemii. Zachovaly se pouze 3 čistokrevné linie a dnešní šiby jsou mixem všech tří. Standard plemene byl zveřejněn v roce 1934 a v prosinci 1936 byla šiba díky úsilí Sdružení pro záchranu japonských psů prohlášena za národní kulturní památku. U nás je chována od roku 1989.
POVAHA: Nezávislá,inteligentní a smělá, se silným loveckým pudem. K cizím často rezervovaná, ale velmi loajální ke své rodině. Může být ostřejší k ostatním psům. Velmi dbá o čistotu srsti a loužím či blátu se raději vyhne. Jejím specifikem je tzv. ,,šibí výkřik"- vysoký, pronikavý a hlasitý zvuk, který používá při vyjádření silně emotivních vjemů, ať již kladných nebo záporných. Jinak patří mezi tichá plemena.
VYUŽITÍ: Lovecký pes pro lov ptáků a malých zvířat, ale v dnešní době a v našich podmínkách takřka výhradně společník neotřelého vzhledu.


Německá doga- standard FCI č. 235

23. dubna 2011 v 18:40 II. - pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýc.salaš. psi

Německá doga- Deutsche dogge- standard FCI č. 235


ZEMĚ PŮVODU: Německo
KLASIFIKACE FCI: II. skupina - pinčové, knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi, II. I. sekce - -molossové, dogovití psi - bez zkoušek z výkonu
CELKOVÝ VZHLED: spojuje ve svém zjevu velikost, sílu a harmonickou stavbu těla s hrdostí, silou a elegancí. Díky substanci, spojené s ušlechtilostí, harmonií vzhledu, dokonalými proporcemi jednotlivých linií, a především díky mimořádně výrazné hlavě působí doga na pozorovatele jako ušlechtilá socha. Doga je Apollem mezi psy.
HLAVA: dlouhá, štíhlá, výrazná, markantní, dobře řezaná; nadočnicové oblouky dobře vyvinuté, horní linie tlamy a mozkovny by měly probíhat pravidelně, výrazný stop, tlama hluboká, pravoúhlá, oko tmavé( skvrnití mohou mít i světlé), ucho visící, vysoko nasazené, středně velké.
KRK: dlouhý, suchý, svalnatý, dobře vyvinutý v nasazení, k hlavě se lehce zužuje, linie šíje je lehce klenutá; nesen vzpřímeně.
TRUP: hřbet krátký a pevný, bedra lehce klenutá, široká, záď široká, silně osvalená, směrem k nasazení ocasu mírně klesá.
HRUDNÍK: dosahuje až k loktům, s vyjádřeným předhrudím, dobře klenutá žebra sahají daleko dozadu, hruď dobré šířky.
OCAS: dosahuje až k hleznu, je špičce se stejnoměrně zužuje, v klidu visí v přirozeném oblouku, při vzrušení nesen do šavle.
HRUDNÍ KONČETINY: silné, svalnaté, při pohledu ze strany i zepředu naprosto rovné
PÁNEVNÍ KONČETINY: silné, dobře osvalené pánevní končetiny stojí při pohledu zezadu paralelně s hrudními končetinami
POHYB: harmonický, pružný, prostorný, lehce pérovaný, končetiny se musí při pohledu zezadu pohybovat paralelně.
SRST: velmi krátká a hustá, hladce přiléhající, lesklá
VÝŠKA: 72-80 cm

HISTORIE: Za předchůdce dnešních německých dog jsou považováni staří býkohryzové stejně jako psi používaní ke štvaní zvěře a k lovu na divočáky. Svojí konstitucí tvoří střed mezi silným mastifem anglického typu a rychlým obratným chrtem. Označené doga nejprve patřilo velkým, silným psům, kteří zpořátku nemuseli patřit k žádnému určitému plemeni. Názvy jako ulmská doga, anglická doga, dánská doga, pes na štvaní, pes na divočáky a velká doga později označovaly podle barvy a velikosti různé typy těchto psů. V roce 1878 se v Berlíně rozhodl sedmičlenný výbor nadšených chovatelů a rozhodčích pod předsednictvím Dr. Bodinuse zahrnout všechny výše uvedené variety pod název ,,německá doga". Tím byl položen základní kámen samostatného německého plemene psů. V roce 1880 byl při příležitosti výstavy v Berlíně sestaven první standard dogy, který od roku 1888 spravuje ,, Deutscher Doggen - Club 1 888 e.V " a který byl během let opakovaně upravován. Jeho dnešní forma odpovídá požadavkům FCI. V ČR byl klub založen v roce 1929.

POVAHA: Přátelská, milá a svému majiteli velmi oddaná, obzvláště k dětem; vůči cizím zdrženlivá. Žádoucí je sebevědomý, neohrožený, lehce ovladatelný, učenlivý, společenský a rodiný pes s vysokým prahem vrzušivosti, bez projevů agresivního chování.

VYUŽITÍ: Dříve patřila mezi služební plemena, v současné době se s tímto plemenem ve sportovní kynologii příliš nesetkáme. Ideální společník pro milovníky velkých plemen, oblíbený výstavní pes.

fota: zuzana buráňová, zuzule.com a Aneta hnyková

Pyrenejský horský pes-standard FCI č. 137

6. dubna 2011 v 16:52 II. - pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýc.salaš. psi

Pyrenejský horský pes- Chien de montagne des Pyrenés- standard FCI č. 137

Země původu: Francie
Klasifikce FCI: ||.skupina - pinčové a knírači, molossové, švýcarští salaš. psi a jiná plemena, V. sekce - molossové, horští psi - bez zkoušek z výkonu.
Celkový vzhled: velký, impozantní, mohutně stavěný pes, ale nikoliv bez jisté elegance. Délka trupu lehce přesahuje kohoutkovou výšku.
Hlava: v pověru k velikosti psa není tak mohutná; ze stran plošší. Stop mírný. Tlama široká, kratší než mozkovna, zužuje se. Skus úplný, nůžkový skus klešťový je přípustný. Oči menší, tmavého jantaru. Uši menší, trojúhelníkovité, visí a ploše přiléhají k hlavě.
Krk: silný, poměrně krátký, s málo vyvinutým lalokem.
Trup: horní linie pevná a stabilní, bedra středně dlouhá, záď lehce zešikmená, se značně vystouplou kyčelní kostí.
Hrudník: široký a dlouhý, dosahuje až na úroveň loktů(odpovídá polovině kohoutkové výšky) nebo je poněkud menší. Žebra jsou lehce zaoblená, špička ocasu se dotýká beder.
Hrudní končetiny: jsou silné a svisle postavené, plec středně zešikmená, předloktí s praporci, mohou být paspárky.
Pánevní končetiny: s praporci, postaveny kolmo k zemi, nesou dvojité, dobře vyvinuté paspárky.
Pohyb: plný síly a volný, nikdy ne těžkopádný; spíše prostorný než rychlý, velmi pružný a elegantní. Zaúhlení dovoluje stejnoměrný a vytrvalý pohyb vpřed.
Osrstění: hustá a hladká, poměrně dlouhá a pružná; delší na ocase a na krku, kde smí být lehce zvlněná, podsada je velmi hustá.
Barva: bílá nebo bílá s šedými, světle žlutými či oranžovými skvrnami na hlavě, uších a u kořene ocasu, někdy také po těle (jezevčí šedé se dává přednost).
Velikost: 65-80 cm
Zuzana Buráňová, zuzule.com

Historie: Toto plemeno je v Pyrenejích známo od středověku a byl využíván jako pastevecký pes. Jeho existence byla zdokumentována Gastonem Phoebem již ve 14. století. V 17.stol. se stal oblíbeným plemenem na šlechtických sídlech, což se stalo málem osudným během francouzské revoluce, kdy byli tito psi vybíjení jako symbol nenáviděné šlechty. V 19. stol. se však pro svůj impozantní vzhled stal oblíbeným plemenem především v lázeňských městech a letoviscích. První podrobný popis tohoto plemene v knize hraběte von Bylandt pochází z roku 1897. V roce 1923 byl v Lourdes založen Réunion des amateurs du Chien des Pyrenés II a na popud pana Bernarda Sénac-Langrange vznikl tak první oficiální standard plemene u SCC (Société Centrale Canine de France). Dnešní standard vychází z již zmiňovaného standardu z roku 1923 a stále se mu velmi podobá.

Povaha: Protože se tento pes používal k ochraně stád před útoky šelem, spočival výběr chovných jedinců v hodnocení vlastností hlídače, v impozantním a odstrašujícím vystupování a také ve vztahu k jeho stádu. Vlastnosti, které z takového výběru vyplynuly, jsou síla a obratnost, ale také dobromyslnost a úzký vztah k jeho chráněncům. Tento strážní pes má sklony k nezávislosti a vlastní iniciativě, které vyžadují od jeho pána určitou autoritu, ale ve srovnání s jinými pasteveckými plemeny je výrazně ,,civilizovanější", bez známek agrese.

Využití: Dříve pastevecké plemeno je již mnoho generací chováno spíše jako impozantní společník se schopností hlídat a v případě nutnosti i bránit svěřený majetek. Setkat se s ním lze na výstavách, kde patří mezi divácky atraktivní plemena.

Zuzana Buránová, zuzule.com

848















Virtuální stáj Ufonek
*
www.psiadusa.sk
Svoboda zvířat
Pets Planet
pomipo.blog.cz
http://nd01.jxs.cz/629/041/edf2fcfaf9_50364717_o2.jpg

úvodní strana